Pokud by se volila nejpopulárnější nadpřirozená bytost českého folklóru a pohádek, dostal by na některé z medailových míst, ne-li přímo na vrchol, dozajista vodník. Nebýval to jen popletený pajda, mlaskající své brekeke. Nebyl ale ani bez zbytku a odvolání zlý, aspoň ne obvykle. Potměšilý, prchlivý a nevyzpytatelný, to ano. Silný a nelítostný také. Choval se zkrátka jako element, který představoval.
Seznamme se s hastrmanem, jak si ho kdysi Čechové představovali. A vydejme se v druhé půli knihy i na pouť za hranice a projděme svět, neboť voda má své nadpřirozené obyvatele všude.