Kukačka je bezesporu ptákem dobře známým i nechvalně známým. Od nepaměti představovala pro člověka jakési živé orákulum, jehož se dalo vyptávat na věci budoucí; zároveň ale šlo o ptáka, který se nerozpakoval svěřit výchovu vlastního potomstva cizím. Býval to opeřenec na jaře toužebně očekávaný, stejně jako v některých situacích nevítaný.
Tato knížečka shrnuje pověry a pověsti, které kukačce přisuzovali staří Čechové. A nejen oni.