Od hranic galaxií ke kvantovému provázání.

ebook Objevování každodenního multiverza poznatky, paradoxy a záhadami nové fyziky

By Bruno Del Medico

cover image of Od hranic galaxií ke kvantovému provázání.

Sign up to save your library

With an OverDrive account, you can save your favorite libraries for at-a-glance information about availability. Find out more about OverDrive accounts.

   Not today

Find this title in Libby, the library reading app by OverDrive.

Download Libby on the App Store Download Libby on Google Play

Search for a digital library with this title

Title found at these libraries:

Library Name Distance
Loading...

Každý den vnímáme svět svými smysly. Vidíme předměty, slyšíme zvuky, dotýkáme se povrchů. Všechno se zdá být tak bezprostřední a "konkrétní"! Ale je to skutečně realita? Nebo se jen pohybujeme v malé části vesmíru složeného z mnoha úrovní, viditelných i neviditelných? Moderní i starověké poznatky, fyzikální i metafyzické, nás vybízejí k zamyšlení nad touto věčnou otázkou.

Naše každodenní zkušenost často omezuje naše chápání. Jsme zvyklí poznávat svět pouze prostřednictvím toho, co můžeme vidět, čeho se můžeme dotknout nebo co můžeme změřit. Pod povrchem tohoto "běžného" vnímání však existuje mnoho dalších skutečností. Fyzická realita, která uniká našim smyslům, koexistuje s metafyzickými dimenzemi, které jsou obestřeny významem a tajemstvím. Představte si makrokosmos a mikrokosmos: dva extrémy, v nichž se náš každodenní život rozpouští do téměř nepochopitelných měřítek velikosti.

Ve fyzické sféře se vesmír projevuje ve více úrovních reality. Na vesmírné úrovni můžeme pouze zahlédnout nesmírnost. Část, kterou můžeme "vidět", představuje pouhých 5 % celého známého vesmíru. Na makroskopické úrovni se to, co vnímáme, naší realitě zdá konkrétní. Avšak i tak jednoduchý předmět, jako je židle, skrývá zcela jinou pravdu. V subatomárním měřítku se setkáváme s vesmírem částic, které se řídí neintuitivními fyzikálními zákony. Experimenty s kvantovým provázáním ukazují, jak se na subatomární úrovni mohou dvě částice okamžitě propojit na velké vzdálenosti, jako by ignorovaly pojem prostoru a času. Albert Einstein a Niels Bohr byli první, kdo otřásli základy naší představy o realitě a snažili se odpovědět na slavnou otázku: "Existuje Měsíc, když se nikdo nedívá?".

Vedle fyzických úrovní se rozšiřuje záhada metafyzických úrovní. Metafyzika zkoumá to, co není bezprostředně vnímatelné, a ptá se na samu podstatu bytí. Staří Řekové, stejně jako Platón, si představovali svět "idejí", dokonalý a neměnný, jehož je hmotný svět jen slabou kopií. Všichni si pamatujeme alegorii jeskyně: spoutaní lidé zahlédli pouze stíny na stěnách, nikdy nespatřili přímé světlo pravého Slunce.

Příbuzné pojmy najdeme také ve východních filozofiích. Indická tradice popisuje "závoj Máji" jako iluzi, která zakrývá pravou podstatu skutečnosti. Náboženství, mystika a spiritualita naproti tomu vykládají tuto neviditelnou dimenzi jako místo, kde se duše nebo "já" spojuje s transcendentnem.

Jak ale můžeme odlišit to, co je fyzické, od toho, co je metafyzické? Tato otázka nás přivádí k jedné z nejhlubších otázek v dějinách filosofie: co je realita?

Starověcí řečtí myslitelé, jako například Aristoteles, se snažili rozdělit svět na podstatu a náhodu. Substance je to, co existuje samo o sobě, náhoda je to, co existuje ve vztahu k něčemu jinému. Jejich zkoumání položilo základ pro tisíciletí spekulací.

Vědci, stejně jako filozofové, si i dnes kladou otázky. Moderní fyzika například spojila klasickou ontologii s kognitivním relativismem. Podle Wernera Heisenberga, otce principu neurčitosti, pozorování samo modifikuje pozorovaný objekt. Jinými slovy, nikdy nemůžeme poznat realitu "čistým" způsobem. To, co vnímáme, je vždy odrazem našeho zapojení do poznávacího procesu.

Jsme tedy omezeni svým tělem, smysly a jazykem. Přesto nás touha poznat to, co je skutečné, žene přes všechny obtíže na území poznání .

Od hranic galaxií ke kvantovému provázání.